Tělo je mluvčím DUCHA – Nemoc těla je voláním DUŠE o pomoc – Zdraví je duševní ROVNOVÁHA
Každá nemoc má duchovní příčinu.
Toto tvrzení je už celkem známé a rozšířené, ale většina lidí se k němu staví nedůvěřivě a je pro ně snazší uvěřit, že nemoc těla, tedy hmoty, způsobilo tělo samo či jiná hmota . Pojďme se tedy blíže podívat kde je souvislost s duševními pochody a PROČ je to vlastně logické?
Vysvětlení a pochopení se hledá poněkud obtížněji, ale pokusím se o to…
Ano, většinou se zdá, že viníkem choroby by mohl být bacil, vir, úraz či nějaká jiná náhoda, že jsme se od někoho nakazili, zdědili jsme to, máme málo tamtoho vitamínu či tohoto minerálu, že jsme „to moc“ namáhali či zatěžovali nebo jde o nějakou jinou logickou příčinu.
Ale „tihle viníci“ jsou spíše jen nosiči, tedy ti, kteří nemoc přinesou na „pokyny“ našeho bytí. Tím pokynem je nerovnováha či blok.
Žádná duševní nerovnováha však nevznikla sama od sebe a náhle, ale měla svůj počátek a vývoj. Během tohoto vývoje na sebe nabalila další problémy a původní bolest (například z nedostatku lásky) se rozvětvila a prosákla do dalších oblastí naší psychiky
a způsobila další vychýlení z rovnováhy.
A tato násobná nerovnováha se promítla i v našem těle a zdraví.
Např. z původního smutku, který se vyvinul v nelibost a přerostl až v nenávist, se vyklubal třeba neústupný ekzém či alergie nebo žaludeční vřed podle toho, kde jinde je rovnováha narušena.
Obvykle máme nemocí či potíží více a jestliže si dáme tu práci a vystopujeme jejich duchovní příčinu, zjistíme, že po duchovní stránce spolu tyto nemoci a jejich duchovní příčiny úzce souvisí a mají společný původ.
Zajímavé je i podívat se na samotné slovo NEMOC . Znamená to nemít moc nad sebou nad zdravím, nad činností toho či onoho orgánu. Nerovnováha zase znamená nemít rovnou váhu – k vyvážení nám něco chybí. Když nám něco chybí, nejsme úplní – máme chybu.
Lékaři se pacienta v ordinaci ptají: co vám chybí? (Kde máte chybu?) Co vás trápí? Odpovíme, že nás třeba trápí bolest žlučníku a tak lékař léčí žlučník. Pravda ovšem je, že nás trápí vztek, který nám “hýbe žlučí”. Prášky na žlučník zaberou, ale bolesti se vrátí znovu a znovu a časem se vytvoří kámen. Kdyby se od počátku léčil ten vztek, žádný kámen by nevznikl.
Každé naše trápení vyvolává negativní vibraci a ta porušuje rovnováhu a vyvolává nemoc. Není to naopak, i když by se to zdálo. Protože tělo bylo stvořeno přirozeně zdravé a samouzdravující. Rovnováha je přirozený stav.
Když samouzdravující schopnost selže, je to známka poruchy systému, tedy nerovnováhy v nějaké části těla. Energie života touto částí těla již neproudí plynule a v místě přerušení toku energie se buňky poškodí. Občas nás v tom místě zabolí nebo vznikne malý problém, ale když jej ignorujeme, poškození se zvětšuje a zvětšuje a může selhat celý orgán.
Chceme-li skutečně vyléčit svou nemoc, čili nastolit rovnováhu tam, kde nám dosud chyběla, je třeba v první řadě dovolit sami sobě podívat se na věci minulé i současné novýma očima. Znovu prozkoumat své pocity a pohnutky a nalezneme-li bolest či jinou negativní emoci, je to známka, že v zájmu zdraví musíme svůj přístup změnit. Mnohdy jsme přesvědčeni, že náš postoj v té či oné situaci je správný, ale pravděpodobně nás o tom přesvědčuje jen naše ego. Stačí se podívat na naše tělo – jeho stav říká vždy pravdu.
Naše tělesná schránka má svůj vlastní systém, který lze zjednodušeně nazvat psychosomatikou. Vše tělesné je propojeno se vším duševním; vše na duši se zobrazuje na těle.
Jak uvnitř, tak navenek – nahlédněte do záložky Zákony, o kterých jsme se neučili.
V našem nitru jsou obsaženy zápisy všeho, co duše kdy prožila.
Každá bolest vytvořila nerovnováhu a zanechala po sobě stopu, která blokuje toku životní energie (lásky).
Zdraví našich buněk v těle řídí energetické prostředí, v němž buňky žijí. (Biologie víry, B. H. Lipton)
To prostředí kolem buňky je právě energie.
Kvalitu této energie určuje energetické napětí, čili frekvence kmitočtu, tedy vibrace, v níž buňky existují.
Tyto vibrace (frekvence) určuje naše psyché a jeho vibrace tvoří naše nálada, emoce, myšlenky, pocity míru a lásky, pocit harmonie nebo strachu, nenávist, pýcha….každý zápis zde je, včetně těch karmických.
Je fascinující pozorovat, jak je živý organismus dokonalý systém v němž je vše propojeno a spojeno, v němž se prolínají naše duševní stavy se stavy fyzickými. Tělo neumí lhát, neumí předstírat a nepřesvědčíte jej, že věci jsou správně zrovna TAKTO, protože „je to přece logické“.
Naše psyché řídí všechny procesy v těle, ty destruktivní i ty regenerační.
A proto změna psyché může léčit a vyléčit.
Energetické toky v těle mají radu dalších systémů, např. systém párových orgánů, energetických center, systém čaker, meridiánů a dalších systémů, které vedou a rozdělují energii do všech buněk. Právě pomocí těchto systémů můžeme identifikovat i příčinu poškozené buňky, tedy odkud to poškození vychází a tím započít cestu k uzdravení.
Již samotná identifikace duchovní příčiny nemoci je tedy velmi přínosná, neboť ukazuje cestu, kterou máme v sobě prozkoumat. Pokud tu hozenou rukavici zdvihneme a začneme se nad věcí alespoň občas zamýšlet, začne nám postupně svítat a pokud využijeme potenciál tohoto „svítání“, začneme následně odhalovat své bloky. Odhalení nám pomůže celou situaci pochopit a přijmout a to je ten výchozí bod, kdy se cesta obrací zpět do harmonie tj. vyléčení.
Není to přes noc, ale je to cesta, která vede k cíli a uzdravení. A vězte, že je to pouť náročná, ale úžasná. Radost i prožitek této cesty je bonus za naši odvahu a sebelásku. Po každém malém krůčku vás čeká nová odměna.
Nakonec můžeme i poděkovat svému tělu za to, že nám náš problém ukazuje a my tak můžeme léčit své nitro. Až se nám to podaří, může nemoc odejít, protože už jí není třeba, už jsme „to“ pochopili. Takto vyléčená nemoc se už nevrátí jako je tomu u léčení léky, kdy lék vysadíte a příznaky jsou hned zpět.
Všechny nemoci mají psychosomatický původ. Některé nemoci jsou karmické (například vrozené vady), některé mají příčinu v základní i nabalující se duševní nerovnováze a jiné začínají negativními emocemi. Dědičné choroby mohou spadat do všech 4 skupin.
- karmická příčina (zejména vrozené vady, vážné choroby)
- psychosomatická, obvykle nevědomá duševní nerovnováha v té či oné oblasti (většinu nemocí způsobují bloky v podvědomí)
- negativní emoce – zejména ty, které se objevují tak často, že vlastně tvoří charakter člověka (jsou to spouštěči a zesilovači nemoci)
- logičtí viníci (např. bacily, nachlazení, nedostatek vitamínů, úraz)
Diagnostikou duchovních příčin se zabývalo a zabývá mnoho významných osobností a na toto téma bylo zpracováno mnoho knih, které při své práci používám jako základní rádce. V těchto dílech jsou však příčiny jednotlivých nemocí popisovány poněkud odlišně (avšak je to jen zdánlivé), ale hlavní problém spatřuji v tom, že jsou poněkud zobecněné ne vždy hovoří jasnou řečí. Takže ne pro každého jsou informace z těchto děl uchopitelné a zpracovatelné způsobem, který může uzdravení nastolit.
Metoda kvantových oprav je opět zkratkou celé této cesty a zároveň poskytuje funkční princip jak situaci změnit. Terapeut je ten, kdo nám otevře oči, nasměruje nás a popostrčí. Protože jak už jsem psala jinde … své bloky si neuvědomujeme, (proto jsou to bloky), nevidíme je a jen velmi těžko je sami v sobě odhalíme.
Každé odhalení je však zároveň nastolení cesty k uzdravení…
